Obsah:
Chandrayaan-2 byla druhá mise Indie na Měsíc a byla navazující misí po misi Chandrayaan-1, která pomohla potvrdit přítomnost vody/hydroxylu na Měsíci v roce 2009.
Chandrayaan-2 odstartoval z vesmírného střediska Satish Dhawan v indické Sriharikotě na palubě rakety Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (GSLV) 22. července 2019 a dosáhl oběžné dráhy Měsíce 19. srpna. Během 6. září (7. září IST) Při pokusu o přistání na Měsíci představitelé ISRO ztratili kontakt s měsíčním landerem Vikram, protože sonda byla jen 2,1 kilometru nad měsíčním povrchem. Úředníci nebyli schopni dosáhnout přistávacího modulu od ztráty kontaktu 6. září.
Navzdory zjevnému nouzovému přistání přistávacího modulu ISRO potvrdilo, že všechny přístroje na palubě orbiteru fungují dobře. Současný orbiter nese osm různých přístrojů – a indičtí vědci se již zabývají některými z prvních vědeckých dat mise. Dne 4. října zveřejnil ISRO fotografie kráteru zvaného Boguslawsky E, který se nachází poblíž jižního pólu Měsíce, pořízený kamerou s vysokým rozlišením orbiteru 5. září.
Vývoj a věda
Zpočátku ISRO plánovalo partnerství s Ruskem při provedení Chandrayaan-2. Obě agentury podepsaly v roce 2007 dohodu o vypuštění orbiteru a přistávacího modulu v roce 2013. Rusko však později podle zprávy The Hindu od dohody odstoupilo. Konstrukce ruského landeru byla zpožděna po selhání mise Roskosmos Phobos-Grunt v prosinci 2011 na marťanský měsíc Phobos, uvádí zpráva.
Rusko následně stáhlo z Chandrayaan-2 úplně s odvoláním na finanční problémy. Některé zprávy uváděly, že NASA a Evropská kosmická agentura měly zájem o účast, ale ISRO pokračoval v misi samostatně.
Cílem orbiteru Chandrayaan-2 bylo obkroužit Měsíc a poskytnout informace o jeho povrchu, uvedl dříve ISRO. "Náklad bude shromažďovat vědecké informace o měsíční topografii, mineralogii, elementárním množství, lunární exosféře a signaturách hydroxylu a vodního ledu," uvedl ISRO na svých webových stránkách. Mise měla také poslat na povrch malý 20kilogramový (44 lb.), šestikolový rover, který se mohl pohybovat poloautonomně a zkoumat složení lunárního regolitu.
Toto je seznam nástrojů, které byly na orbiteru, podle Planetary Society:
Přístroje přistávacího modulu zahrnovaly:
Rover také nesl dva vědecké přístroje určené k pozorování složení měsíčního povrchu: spektroskop LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscope) a spektrometr Alpha Particle X-Ray Spectrometer (APXS).
Přistání poblíž pólu
Lander a rover Chandrayaan-2 byly zaměřeny na místo asi 600 km (375 mil) od jižního pólu, což by bylo podle článku v časopise Science z ledna 2018 poprvé, kdy by jakákoliv mise přistála tak daleko od rovníku. ISRO plánoval využít zkušenosti pro náročnější mise v budoucnu, jako je přistání na asteroidu nebo Marsu nebo vyslání kosmické lodi k Venuši, uvedl v článku předseda IRSO Kailasavadivoo Sivan.
Očekávalo se, že lander vydrží asi jeden lunární den, neboli 14 pozemských dnů, a nebylo jasné, zda se po pádu do temnoty lunární noci oživí a ISRO bude muset počkat na další misi, aby to zjistil.
Dne 6. září 2019 v 16:48 hodin EDT (2048 GMT) K. Sivan, ředitel ISRO, potvrdil, že došlo ke ztrátě komunikace s landerem Chandrayaan-2 Vikram.
"Sestup přistávacího modulu Vikram byl podle plánu a normální výkon byl pozorován až do nadmořské výšky 2,1 kilometru," uvedl Sivan v oznámení na kontrole mise. "Následně se ztratila komunikace z přistávacího modulu s pozemní stanicí. Data se analyzují."
Video: Moment, kdy Indie ztratila kontakt s Vikram Moon Landerem
Související: Indická mise Chandrayaan-2 na Měsíc ve fotografiích
Sivan neupřesnil, kdy bude ISRO schopen poskytnout aktualizace o osudu přistávacího modulu Vikram. Podle údajů ukázaných během sestupového manévru byla nejnižší výška hlášená zpět na Zemi 0,2 míle (0,33 km) nad měsíčním povrchem.
Graf porovnávající živá data obdržená s trajektorií mise naznačoval, že Vikram byl asi 0,6 míle (1 km) horizontálně mimo trať od cílového místa přistání, když se komunikace zastavila.
Premiér Narendra Modi dorazil na místo do ISRO Telemetry, Tracking and Command Network (ISTRAC) v Bengaluru v Indii asi půl hodiny před plánovaným přistáním Vikramu a byl tam svědkem ztráty komunikace.
"Indie je hrdá na naše vědce!" Modi napsal v aktualizaci Twitteru krátce poté, co se o anomálii dozvěděl. "Dali ze sebe to nejlepší a vždy dělali Indii hrdou. To jsou chvíle, kdy je třeba být odvážný, a odvážní budeme i my!"
"Zůstáváme v naději a budeme nadále tvrdě pracovat na našem vesmírném programu," dodal.
