BERLÍN (AP) - Vědci odpočítávali úterý do odpálení ruské nosné rakety nesoucí evropskou sondu zaměřenou na průzkum horké a husté atmosféry kolem Venuše.
Start sondy VenusExpress Evropské kosmické agentury je plánován na 22:33. Středa EST (0333 GMT) na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu pronajatém Ruskem.
Původně měl Venus Express vzlétnout 26. října, ale start byl odložen poté, co kontroly odhalily problém s tepelnou izolací v horní části rakety Sojuz-Fregat. Jakmile se oddělí od rakety, vědci z řízení mise ESA v Darmstadtu jižně od Frankfurtu plánují navázat kontakt se sondou.
"Právě jsme měli předstartovní brífink a vše je v zelené zóně," řekla mluvčí ESA JocelyneLandeau. "Všechno je připraveno."
Mise, první v Evropě na Venuši, je zaměřena na průzkum horké a husté atmosféry kolem planety, soustředí se na její skleníkový efekt a permanentní vítr o síle hurikánu, který ji neustále obklopuje.
Kromě toho se přístroje na sondě pokusí zjistit, zda jsou aktivní sopky Venuše, a podívají se, jak se planeta podobná Zemi mohla vyvinout tak odlišně.
"Venuše je stále velkou záhadou," řekl v pondělí Gerhard Schwehm, vedoucí planetárních misí v ESA.
Nejen, že je Venuše nejbližší planetou k Zemi ve sluneční soustavě, ale obě sdílejí také zhruba stejnou hmotnost a hustotu. Oba mají vnitřní kamenná jádra a předpokládá se, že vznikly zhruba ve stejnou dobu.
Ale navzdory těmto podobnostem mají tyto dvě velmi odlišné atmosféry, přičemž Venuše je složena téměř výhradně z oxidu uhličitého s velmi malým množstvím vodní páry. Je to také nejžhavější povrch ze všech planet a postrádá atmosférický tlak.
Bude trvat 163 dní, tedy zhruba pět měsíců, než sonda za 260 milionů dolarů (220 milionů eur) dosáhne Venuše. Jako sesterská sonda ESA Mars Express, vypuštěná v roce 2003, Venus Express sdílí mnoho nástrojů s MarsExpress, sesterskou sondou vypuštěnou v roce 2003, a Rosettaprobe, vyslanou v loňském roce a mířící ke kometě.
Očekává se, že Venus Express zahájí své experimenty začátkem června.
Poslední mise k Venuši byla Magellan, kterou NASA zahájila v roce 1989. V letech 1990 až 1994 provedla více než 15 000 obletů planety.
Pomocí radaru byl Magellan schopen zmapovat prakticky celý povrch Venuše a odhalit tyčící se sopky, gigantické trhliny a krátery s ostrými hranami.
