Evropská sonda kroužící kolem Marsu narazila na zádrhel v rozmístění radarového přístroje na vyhledávání vody, což přimělo řídící mise odložit experiment, zatímco inženýři budou problém zkoumat.
Řídící jednotky pro sondu Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA) zastavily plány na rozmístění druhého boomu ze série antén, které tvoří podpovrchový radarový přístroj kosmické lodi poté, co 7. května detekovaly anomálii.
Anomálie se objevila, když Mars Express dokončil rozmístění svého prvního radarového anténního výložníku. Ze 13 segmentů, které tvoří boom, palubní inženýři potvrdili, že pouze 12 se zhouplo do správné polohy. Zbývající segment byl nasazen, ale nebyl pozitivně uzamčen a probíhá vyšetřování, uvedli představitelé ESA.
Zatímco řídící letové jednotky v evropských vesmírných operacích ESA v Darmstadtu v Německu doufali, že rozmístí všechny tři ráhna do 12. května, roztahování zbývajících antén nebude pokračovat, dokud inženýři plně nepochopí současnou anomálii a její důsledky pro budoucí nasazení ráhna.
Úředníci ESA uvedli, že možnost zpoždění rozmístění není neočekávaná a že již existují plány na přeplánování rozvinutí druhé radarové antény v případě jakýchkoli anomálních událostí s prvním boomem.
Anténní ramena MarsExpress tvoří nástroj sondy Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding (MARSIS), radar pronikající do země navržený pod povrchem rudé planety a skenující nánosy vody nebo ledu. První dvě rozvinutá ramena jsou dipólové antény, každá o délce 66 stop (20 metrů). Třetí, monopólová anténa je 23 stop (sedm metrů) dlouhá, podle úředníků NASA z Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně v Kalifornii, která spolupracuje s ESA na misi Mars Express.
Vědci z MARSIS doufají, že jejich přístroj bude schopen proniknout až tři míle (pět kilometrů) pod povrch Marsu a vrátit rozlišitelná radarová ozvěna pro písečné duny, skály a potenciální vodní usazeniny. Nízké rádiové frekvence používané MARSIS budou také využity ke studiu ionosféry Marsu a místních účinků slunečního větru, uvedli výzkumníci.
"Radar nám poskytuje dva způsoby, jak prozkoumat osud vody, která kdysi tekla na povrch Marsu," řekl Jeffrey Plaut, spoluřešitel MARSIS v JPL, v prohlášení na začátku tohoto měsíce. "Budeme zkoumat pod povrchem důkazy o zamrzlých nebo kapalných nádržích a budeme studovat vnější okraje atmosféry Marsu, kde planeta mohla ztratit vodu do vesmíru."
Přístroj MARSIS je jedním ze sedmi vědeckých experimentů na palubě Mars Express, který odstartoval ze Země 2. června 2003 a dosáhl rudé planety v prosinci téhož roku.
