Nová studie naznačuje, že nedávný trend oteplování Země může být částečně způsoben nedostatkem světla hvězd na naší planetě. Jiní vědci si tím ale nejsou tak jisti.
Podle teorie navržené před deseti lety, když hvězda exploduje daleko v Mléčné dráze, kosmické záření - vysokorychlostní atomové částice - procházejí zemskou atmosférou a produkují ionty a volné elektrony.
Uvolněné elektrony působí jako katalyzátory a urychlují tvorbu malých shluků molekul kyseliny sírové a vody, stavebních kamenů mraků. Kosmické záření by proto zvýšilo pokrývku Země, odráželo sluneční světlo a udržovalo planetu relativně chladnou.
Protože však magnetické pole Slunce – které chrání Zemi před těmito paprsky – se během minulého století zdvojnásobilo, došlo ke snížení oblačnosti, která může přispět k rojení Země.
Vědci z Dánského národního vesmírného střediska napodobili chemii spodní atmosféry ve větší akční komoře. Vytvořili směs, která obsahovala plyny v realistických koncentracích, a použili ultrafialovou lampu, která fungovala jako Slunce.
Ve vzduchu reakční komory se začaly vznášet mikroskopické kapičky, předchůdce mraků.
"Byli jsme ohromeni rychlostí a účinností, s jakou elektrony dělají svou práci při vytváření stavebních bloků pro kondenzační jádra oblaků," řekl vedoucí týmu Henrik Svensmark, ředitel Centra pro výzkum slunce a klimatu v Dánském národním vesmírném středisku. "Toto je zcela nový výsledek v rámci klimatické vědy."
Výsledky se však nemusí přenést do přírodních podmínek mimo prostředí řízené laboratoře.
"Studie, které vyhodnocovaly tvrzení, že globální oblačnost souvisí se změnami kosmických paprsků, zjistily, že pokud znovu prozkoumáte tuto záležitost mimo krátkou dobu, kterou použili, vztah se rozpadne," řekl Raymond Bradley ředitel Centra pro výzkum klimatických systémů v University of Massachusetts. Bradley nebyl do studie zapojen.
Vědci se shodují, že je zapotřebí další studie k odhadu příspěvku tohoto mechanismu k nedávnému oteplování zemské atmosféry a oceánů.
Tato práce neznamená, že neexistuje žádný lidský vliv na klima, řekl Svensmark LiveScience. "Ale možná bude nutné přehodnotit citlivost klimatu na oxid uhličitý."
Studie byla podrobně popsána online tento měsíc v Proceedings of the Royal Society A.
