Na naší večerní obloze se k sobě přibližují dvě jasné planety.
Mars, který byl tak zářivý loni na podzim a od té doby se jeho jasnost dramaticky zmenšila, a Saturn, který zdobil naši večerní oblohu od poloviny zimy, jsou v současné době vidět asi ve čtvrtině vzdálenosti od západního obzoru, jak padá tma.
Neměli byste si je plést s blízkými „Dvojčaty“, Polluxem a Castorem v souhvězdí Blíženců. Mars a Saturn jsou umístěny nad Dvojčaty a nalevo od nich. Žlutobílý Saturn, zářící poklidně o magnitudě +0,4, se objeví vlevo nahoře od mnohem slabšího Marsu a bude zářit oranžově žlutým odstínem.
S magnitudou +1,8 se Mars nyní jeví více než třiapůlkrát slabší než Saturn.
Pokud budete během tohoto týdne pozorně sledovat oblohu, budete moci zaznamenat skutečnost, že obě planety se k sobě pomalu přibližují, každou noc asi o půl stupně (zdánlivá šířka Měsíce).
Večer 17. června se zdá, že Mars projde těsně severně od Saturnu. Budou od sebe vzdáleny 0,56 stupně.
Navzdory rozdílu v jasnosti by planety měly v západní soumrakové záři asi hodinu po západu slunce tvořit poměrně poutavý pár. Mars se objeví nahoře a nalevo od Saturnu; 16. se objeví přímo napravo od Saturnu, zatímco 18. bude Mars stát přímo nad Saturnem.
Saturn, ve střední vzdálenosti 886 milionů mil (1,4 miliardy kilometrů) od Slunce, trvá jeden pohyb kolem Slunce 29,46 let. Mars ve střední vzdálenosti 141,6 milionů mil (227,9 milionů kilometrů) od Slunce potřebuje k dokončení této cesty pouze 1,88 roku. Výsledkem je, že normální pohyb Marsu směrem na východ mezi hvězdami, jak je vidět ze Země, je podstatně rychlejší než pohyb Saturnu a zdá se, že Mars na obloze pravidelně předbíhá Saturn.
|
|
Konjunkce Mars-Saturn |
|
datum | Oddělení |
15. dubna 2000 |
2,3 stupně |
3. května 2002 |
2,2 stupně |
24. května 2004 |
1,6 stupně |
17. června 2006 |
0,56 stupně |
10. července 2008 |
0,63 stupně |
30. července 2010 |
1,8 stupně |
14. srpna 2012 |
2,7 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Konjunkce Mars-Saturn |
|
datum | Oddělení |
15. dubna 2000 |
2,3 stupně |
3. května 2002 |
2,2 stupně |
24. května 2004 |
1,6 stupně |
17. června 2006 |
0,56 stupně |
10. července 2008 |
0,63 stupně |
30. července 2010 |
1,8 stupně |
14. srpna 2012 |
2,7 stupně |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Konjunkce Mars-Saturn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
datum | Oddělení |
15. dubna 2000 |
2,3 stupně |
3. května 2002 |
2,2 stupně |
24. května 2004 |
1,6 stupně |
17. června 2006 |
0,56 stupně |
10. července 2008 |
0,63 stupně |
30. července 2010 |
1,8 stupně |
14. srpna 2012 |
2,7 stupně |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| datum | Oddělení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
15. dubna 2000 |
2,3 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3. května 2002 |
2,2 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
24. května 2004 |
1,6 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
17. června 2006 |
0,56 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
10. července 2008 |
0,63 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
30. července 2010 |
1,8 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
14. srpna 2012 |
2,7 stupně |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zajímavé je, že když spojíme pohyby Země, Marsu a Saturnu, zjistíme, že interval mezi konjunkcemi Mars-Saturn je v průměru asi každé 2 roky a 20 dní. Nadcházející konjunkce bude nejbližší od roku 2000 do roku 2012 (ačkoli ta v červenci 2008 bude velmi blízko tak blízko).
Bonusové pohledy
Kromě Saturnu a Marsu budou moci ti, kteří používají dalekohled, ve stejném zorném poli vidět také slavnou hvězdokupu Beehive.
Mars ve skutečnosti bude vypadat, jako by procházel přímo středem hvězdokupy večer 15. června. Počkejte, až obloha dostatečně ztmavne (asi dvě hodiny po západu slunce), abyste získali nejlepší pohled na slabší hvězdy v kupě..
A jako poslední dotek, když se asi 45 minut po západu slunce podíváte daleko vpravo dole na Mars a Saturn, můžete zahlédnout ještě třetí planetu, Merkur, vznášející se nízko nad západo-severozápadním obzorem. Měl by se jevit jako nažloutlá "hvězda" zářící o něco jasněji než Saturn.
Večer 9. června se ujistěte, že si Merkur nespletete s podobně jasnými hvězdami Capella a Procyon, které budou umístěny daleko vpravo a vlevo. 11. června se Merkur objeví přímo pod Polluxem a Castorem a vytvoří s těmito dvěma hvězdami rovnoramenný trojúhelník.
Základní Sky Guides
| DEFINICE |
|
1 AU, neboli astronomická jednotka, je vzdálenost od Slunce k Zemi, neboli asi 93 milionů mil. Velikost je standard, podle kterého astronomové měří zdánlivý jas objektů, které se objevují na obloze. Čím nižší číslo, tím jasnější objekt. Nejjasnější hvězdy na obloze jsou kategorizovány jako nulová nebo první magnituda. Záporné magnitudy jsou vyhrazeny pro nejzářivější objekty: nejjasnější hvězdou je Sirius (-1,4); úplněk je -12,7; Slunce je -26.7. Nejslabší hvězdy viditelné pod tmavou oblohou jsou kolem +6. stupně měřit zdánlivé velikosti objektů nebo vzdálenosti na obloze, jak je vidět z našeho úhlu pohledu. Měsíc je široký půl stupně. Šířka vaší pěsti na délku paže je asi 10 stupňů. Vzdálenost od horizontu k hornímu bodu (nazývanému zenit) je rovna 90 stupňům. Deklinace je úhlová vzdálenost měřená ve stupních nebeského tělesa severně nebo jižně od nebeského rovníku. Pokud se například o určité hvězdě říká, že má deklinaci +20 stupňů, nachází se 20 stupňů severně od nebeského rovníku. Deklinace je k nebeskému glóbu stejně jako zeměpisná šířka k pozemskému glóbu. Obloukové sekundy se někdy používají k definování měření úhlového průměru objektu na obloze. Jeden stupeň se rovná 60 obloukovým minutám. Jedna oblouková minuta se rovná 60 obloukovým sekundám. Měsíc se objeví (v průměru), jeden půlstupeň napříč, nebo 30 obloukových minut nebo 1800 obloukových sekund. Pokud má disk Marsu průměr 20 obloukových sekund, můžeme také říci, že je to 1/90 zdánlivé šířky Měsíce (protože 1800 děleno 20 se rovná 90). |
