PAŘÍŽ – Vlády Evropské vesmírné agentury (ESA) se 22. června dohodly na účasti na dvouletém programu s Ruskem a pravděpodobně také Japonskem, jehož cílem je prozkoumat návrhy dopravních prostředků pro posádku pro mise na mezinárodní vesmírnou stanici, Měsíc a další.
Program navržený Ruskem, dříve nazývaný Clipper, se vyvinul ve skromnější úsilí začít s vyvinutou a zvětšenou kapslí Sojuz jako designovým zaměřením. Teprve později by se program, nyní nazvaný Advanced Crew TransportationSystem (ACTS), přesunul na možná okřídlenou kosmickou loď v souladu s tím, co Rusové navrhli pro Clipper.
DanielSacotte, ředitel ESA pro lety do vesmíru, mikrogravitaci a průzkum, řekl v rozhovoru z 22. června, že vlády ESA vedené Francií a Německem souhlasily s investováním přibližně 15 milionů eur (19 milionů dolarů) do dvouletého úsilí o spolupráci s Ruskem na vyřešení nevyřešených problémů ACTS..
Tyto problémy zahrnují dělbu práce mezi ruskými a evropskými společnostmi na vývoji hlavních systémů ACTS - dokování, špičkové materiály, avionika a další technologie. ESA trvala na tom, aby jí byla svěřena vývojová pravomoc nad kritickým systémem a nebyla omezena na roli subdodavatele. Sacotte řekl, že japonská vesmírná agentura JAXA naznačila, že pokud se Evropa připojí k Rusku v programu, Japonsko udělá totéž.
Do roku 2008 by podle Sacotte měli být partneři schopni určit, zda je opodstatněné úsilí o rozvoj v plném rozsahu.
Okamžitě, řekl Sacotte, ruská vesmírná agentura Roskosmos letos v létě vybere ruského hlavního dodavatele studií ACTS. Evropa pak sestaví vlastní konsorcium pro spolupráci s ruskou společností.
Hlavní členské státy ESA, včetně Francie, Německa, Itálie a Belgie, všechny uvedly, že se chtějí podílet na vývoji pilotovaného vozidla, které by bylo schopno plnit řadu misí v období po raketoplánu. Americký raketoplán by měl být vyřazen v roce 2010.
Představitelé evropské vlády uvedli, že se nebudou pouštět do samostatného vývoje. Obrátili se na NASA, aby se připojili k programu U. S. Crew ExplorationVehicle, ale byli odmítnuti současnou politikou vlády USA, která znepřístupňuje vozidlo účastníkům mimo USA.
Rusko zvolilo opačný přístup a požádalo ESA o zapojení do návrhu vozidla, které by vezlo šest astronautů a bylo schopné setkat se a dokovat na oběžné dráze a nakonec provádět pilotované lunární mise a možná také průzkum Marsu.
Roskosmoshad požádal ESA loni v prosinci na schůzce ministrů vlády ESA, aby se podílela na vývoji Clipperu. Vlády ESA se tehdy odmítly zavázat s tím, že Clipperův design a cíle mise byly špatně definované. Řekli, že program přezkoumají v červnu.
Ruská raketa Sojuz je upravována pro start z evropského rovníkového vesmírného střediska Guayana ve Francouzské Guyaně, přičemž první start je naplánován na konec roku 2008. Toto vozidlo je navrženo tak, aby přepravovalo pouze satelity, nikoli astronauty. Ruští a evropští představitelé však tvrdí, že dohoda ACTS by zahrnovala jak Francouzskou Guyanasit, tak ruský kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu jako startovací základny pro budoucí mise ACTS.
SergioVetrella, prezident Italské kosmické agentury, řekl 21. června, že Itálie pravděpodobně přispěje k dvouletému studijnímu úsilí v ESA v naději, že do roku 2008 budou mise a design ACTS jasněji navrženy.
SigmarWittig, výkonný předseda německého centra pro letectví a kosmonautiku, DLR, 21. června řekl, že Německo se také zúčastní dvouleté práce pod vedením ESA, ale že ACTSand Clipper nejsou připraveni překročit fázi studie.
"Začnu datovými body," řekl Wittig. "Jedním datovým bodem je ohlášený odchod raketoplánu do důchodu v roce 2010. Dalším je potřeba šestimístného vozidla pro obsluhu vesmírné stanice. Třetím jsou ruské plány na modernizaci nebo výměnu současné kapsle Sojuz. To jsou výchozí body. Je zřejmé, že je potřeba více."
Sacottes řekl, že dvouletá studie bude zahrnovat jednání s Ruskem o tom, jak zacházet s transferem technologií mezi Evropou a Ruskem. Řekl, že dosavadní diskuse s Roskosmosem ho vedly k přesvědčení, že tyto obavy nebudou hlavní překážkou.
