2023 Autor: Brooke Calhoun | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-05-20 23:53
NEW DELHI (AP) - Indiánská mise na Měsíc ponese dvě vědecká zařízení NASA určená k vyhledávání minerálů a ledu na měsíčním povrchu, uvedl v úterý americký úředník.
Mise nazvaná Chandrayaan-1 má podle webu ISRO odstartovat v roce 2007 nebo 2008 a bude mapovat měsíční povrch pomocí řady senzorů.
Spolupráce, na níž se původně dohodl během březnové návštěvy amerického prezidenta George W. Bushe v Indii, vyžaduje, aby dvě užitečné zátěže NASA byly vyneseny na Měsíc kosmickou lodí o hmotnosti 1 160 liber (525 kilogramů).
Jedno z amerických zařízení, radar s mini-syntetickou aperturou, bude mapovat usazeniny ledu v polárních oblastech Měsíce. Druhý přístroj, nazývaný mapovač měsíční mineralogie, vyhodnocuje nerostné zdroje, řekl mluvčí amerického velvyslanectví David Kennedy.
Chandrayaan-1 ponese také tři vědecké přístroje z evropských výzkumných center.
Administrátor NASA Michael Griffin a předseda ISRO G. Madhavan Nair podepsali dohodu v úterý ve městě Bangalore na jihu Indie.
Po podpisu Griffin řekl, že doufal, že ''jak rozšíříme dosah lidské civilizace po celé sluneční soustavě, USA a Indie budou partnery v mnoha technicky náročnějších a vědecky odměňujících projektech.''
Vazby mezi Dillí a Washingtonem se dostaly na dno, když Spojené státy a další západní státy uvalily ekonomické sankce na Indii poté, co v roce 1998 otestovala jaderné zbraně.
Sankce zpozdily plány ISRO na vývoj vlastního motoru pro vypouštění vesmírných vozidel.
Většina sankcí však byla od té doby zrušena a dohoda o civilní jaderné spolupráci podepsaná v Marchby Bush a indický premiér Manmohan Singh je považována za základní kámen vznikajícího strategického partnerství mezi světovou dominantní mocností a jednou z asijských ekonomických mocností.
Indie zahájila svůj vesmírný program v roce 1972 a dříve používala k vypouštění satelitů motory od dávného spojence Ruska.