PEKING (AP) - Během několika měsíců budou mít Japonsko, Čína a Indie všechny měsíční sondy obíhající kolem Měsíce, což podnítí hovory o novém vesmírném závodě v Asii.
Čína má v této charakterizaci výjimku. Ve čtvrtek nejvyšší představitel svého tajného vojensky podporovaného programu lunarexplorer obhajoval sondu vypuštěnou minulý týden jako inovaci, která je součástí budoucí vlny spolupráce, nikoli konkurence, ve vesmíru.
"Všechno je mírumilovné," řekl Pei Zhaoyu, asistent ředitele Střediska Lunar Exploration Program Center, když byl dotázán, zda probíhají vesmírné závody. "Země zapojené do měsíčního průzkumu si rozvíjejí porozumění. Vyvíjejí mechanismus spolupráce."
Čínské vypuštění družice Chang'e 1 uvedlo do pohybu ambiciózní plán průzkumu vesmíru a přišlo jen několik týdnů poté, co konkurenční Japonsko vypustilo vlastní měsíční sondu. Indie plánuje vyslat vlastní lunární sondu do vesmíru v dubnu.
Tyto tři mise představují novou vlnu průzkumu Měsíce po těch, které začaly ve Studené válce ve Spojených státech a v bývalém Sovětském svazu, a další bitvu v roce 1990, kdy se ke klubu připojilo Japonsko a západní Evropa.
James Oberg, vesmírný konzultant v Houstonu, řekl, že současný přebytek lunárních misí není ani tak vesmírným závodem, ale spíše záležitostí těchto zemí vyvíjejících nové technologie podobným tempem. Všechny tři v poslední době vyvinuly výkonnější pomocné rakety spolu se zkušenostmi s užitečnými zatíženími získanými z vypouštění komerčních satelitů, řekl Oberg, 22letý veterán v NASA MissionControl.
Dodal však, že takové mise skutečně nabízejí hmatatelné výhody pro podnikání a pověst země.
"Provádění 'měsíčních sond' propaguje technologickou úroveň země a to je dobré pro export špičkových technologií a pro ověřování úrovně ohrožení jejích technologicky vyspělých zbraní," uvedl Oberg v posledních komentářích pro The Associated Press.
Oberg přirovnal čínskou sondu, pojmenovanou po bájné čínské bohyni, která letěla na Měsíc, podobně k americkým průzkumníkům Měsíce „Clementine“a „Prospector“spuštěným v 90. letech minulého století.
V Pekingu Pei novinářům řekl, že se satelitem je vše v pořádku, který se má přesunout na oběžnou dráhu Měsíce v pondělí, kdy se nechá zachytit gravitací Měsíce.
"Všechny systémy na palubě jsou v současné době ve výborném stavu a kosmická loď je na očekávané trajektorii," řekl Pei, který je také mluvčím China National SpaceAdministration - čínské verze NASA.
Lunární mise přidává hloubku k čínskému vesmírnému programu, který za poslední čtyři roky vyslal astronauty na oběžnou dráhu Země dvakrát, a je zdrojem velké národní hrdosti.
Pei se podrobně zabýval technickými aspekty lunární mise na tiskové konferenci, která ilustrovala rostoucí otevřenost vesmírného programu.
Zahraniční pozorovatelé byli přítomni na startu satelitu 24. října z Xichangsite v jihozápadní provincii Sichuan, Peisaid. Řekl, že údaje shromážděné během roční mise budou sdíleny s vědci z jiných zemí.
Čína vyslala svou první družici na oběžnou dráhu Země v 70. letech 20. století, ale vesmírný program se vážně rozjel až v 80. letech 20. století a rostl tempem s prosperující ekonomikou země.
V roce 2003 se Čína stala po Spojených státech a Rusku teprve třetí zemí na světě, která vyslala do vesmíru vlastní astronauty.
Čína ale také v lednu znepokojila mezinárodní společenství, když odpálila starý satelit do zapomnění pozemní protidružicovou střelou.
Pei se vyhnul otázce ohledně anti-satelitní zbraně, ale rozpočet na inženýrskou fázi lunárního programu uvedl na 187 milionů dolarů.
"Čína se vždy držela principu mírového využívání vesmíru," řekl. "Všechny cíle, včetně inženýrských a vědeckých cílů, jsou bez vojenských účelů."
Očekává se, že satelit Chang'e 1, vynesený do vesmíru raketou Dlouhý pochod 3A, předá svůj první fotoback do Číny koncem listopadu.
Bude zkoumat měsíční povrch pomocí stereoradaru a dalších nástrojů jako předchůdce plánovaného přistání na povrchu Měsíce v roce 2012 a obnovitelné mise do roku 2020.
Pei řekl, že Čína je opatrná, aby necestovala na území, které již bylo pokryto vesmírnými programy Ruska, USA, Japonska a Evropské kosmické agentury.
Řekl, že vypuštěním sondy Čína využila svých vědeckých a technologických předností a zároveň položila základy pro budoucí inovace a prospěla hospodářskému a sociálnímu rozvoji země – naráží na to, že komunistická strana využívá vesmírný program k nabuzení vlastenectví a loajality.
"Čínský lunární program začal relativně pozdě, ale doufáme, že… se pokusíme udělat něco, co ještě nikdo neudělal," řekl Pei.
"Jsme si plně jisti, že spolu s pokrokem v naší vědě a technice budou naše programy průzkumu Měsíce a hlubokého vesmíru rychle postupovat od úspěchu k úspěchu," řekl.
