Oblak prachu vrhá světlo na fenomén hvězdného jasu
Oblak prachu vrhá světlo na fenomén hvězdného jasu
Anonim
Oblak prachu vrhá světlo na fenomén hvězdného jasu
Oblak prachu vrhá světlo na fenomén hvězdného jasu

Nedávná detekce prachových mračen poblíž veleobří hvězdy poskytuje dosud nejsilnější přímý důkaz toho, proč mají určité hvězdy záhadná období šera.

Tým astronomů vedený Patrickem de Laverny z Observatoire de la Cote d'Azur ve Francii pozoroval masivní mrak prachových částic ve vzdálenosti 30 astronomických jednotek (AU) od hvězdy RY Sagittarii. (1 AU je vzdálenost od Země ke Slunci).

Je to nejbližší prachový oblak, jaký byl kdy objeven kolem takzvané hvězdy R Coronae Borealis (R Cr B).

Hvězdy R Coronae Borealis jsou veleobri (více než 50krát větší než naše slunce), kteří vykazují nevyzpytatelná období, během nichž se jejich jasnost zmenšuje 1000krát během několika týdnů, aby se pak mnohem pomaleji vracela na normální úroveň. Hvězdy R Cr B, které byly poprvé pozorovány v roce 1795, mátly astronomy po celé věky.

Desítky let stará „teorie prachového oblaku“tvrdí, že hvězdy R Cr B sporadicky vyvrhují hmotu a že tato hmota může vytvářet uhlíkový prach v určité vzdálenosti, kde je teplota dostatečně nízká.

Pokud se uhlíkový mrak klikatí do naší přímky viditelnosti, hvězda je zakryta a vlny viditelného světla jsou blokovány. Pak síla světelných částic pomalu odtlačí tmavnoucí plášť pryč.

Asi 6 000 světelných let od Země je RY Sagittarii nejjasnější proměnnou hvězdou typu R Cr B na jižní polokouli a dobrým zdrojem důkazů podporujících teorii prachového oblaku.

V roce 2004 de Lavernyho tým prokázal existenci mraků několik stovek poloměrů od RY Sagittarii. Poté se zaměřili na průzkum bližších oblastí, blíže místu, kde se mohl mrak zformovat.

Jejich nejnovější pozorování provedená pomocí interferometru ESO Very Large Telescope tohoto cíle dosáhla a v květnovém čísle časopisu Astronomy and Astrophysics z roku 2007 astronomové informovali o objevu oblaku ve vzdálenosti 100 hvězdných poloměrů od středu hvězdy, neboli 30 AU.

Pozorovaný oblak je však pravděpodobně již šest měsíců starý a daleko od místa svého vzniku hlouběji v hvězdném obalu. Další pozorování jsou nezbytná k určení, která z několika variant teorie prachového oblaku vysvětluje umístění tvorby mraků.

"Dvě stě let po objevu proměnlivé povahy R Cr B zůstává mnoho aspektů fenoménu R Cr B záhadných," řekl de Laverny. Tým bude v nadcházejících měsících pozorně sledovat RY Sagittarii v naději, že vnese více světla do záhady matných hvězd.

Populární podle témat