Roj malých sond by mohl do roku 2030 prorazit mraky Jupiteru a vysílat domácí data o husté atmosféře plynného obra.
Podle výzkumníků vyvíjejících koncepční misi nazvanou SMARA (SMAll Reconnaissance of Atmospheres) by bantamová sonda měla přežít asi 15 minut v hustém Jupiterově vzduchu, než vzplane. Během této krátké doby by mikrosondy přenesly dostatek informací, aby vědci lépe porozuměli atmosféře Jupiteru.
„Náš koncept ukazuje, že pro dostatečně malou sondu můžete sundat padák a přitom mít dostatek času v atmosféře na získání smysluplných dat a přitom udržovat relé blízko a rychlost přenosu dat vysokou,“John Moores z York University v Torontu. uvedl v prohlášení.
Moores a jeho tým představili koncept SMARA ve studii zveřejněné nedávno v International Journal of Space Science and Engineering. Podle jejich konceptu by mikrosondy měly více samostatných funkcí, aby poskytly nejúplnější obraz Jupiterovy oblohy, uvedli členové studijního týmu. Někteří mohou pořizovat snímky, zatímco jiní mohou měřit chemické složení atmosféry.
Mise SMARA by však nejen zlepšila znalosti vědců o Jupiteru, který je nejbližším plynným obrem k Zemi a tvoří dvě třetiny hmotnosti sluneční soustavy, kromě Slunce. SMARA by také mohla osvětlit další aspekty planetární vědy, jako je složení mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava, a povaha malých vesmírných těles, jako jsou asteroidy, uvedli výzkumníci.
Hloubkové studium Jupiteru by navíc mohlo vědcům pomoci porozumět plynným obrům mimo sluneční soustavu Země a poskytnout obecné poznatky o dynamice proudění, fyzice mraků a dalších jevech.
Malá velikost sond je zásadní pro plán vědců, protože jde o větší kosmickou loď - cokoliv váží více než, řekněme, 660 liber. (300 kilogramů) - před spálením by odebíralo méně vzorků Jupiterovy atmosféry.
Moores a jeho kolegové by v ideálním případě rádi koordinovali svou misi s projektem Jupiter Icy Moons Explorer (JUICE) Evropské vesmírné agentury, jehož start je naplánován na rok 2022 a dosažení systému Jovian v roce 2030.
Drobné družice se již prosazují ve vesmíru. V únoru 2014 například astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici vypustili na oběžnou dráhu rekordních 33 malých satelitů, známých také jako cubesaty.
